Charakteristika zájmového území
- Městský úřad: Náměstí 405/43, 747 21 Kravaře
- Telefon: 553 777 911
- E-mail: posta@kravare.cz
- Web: kravare.cz
- Zeměpisné souřadnice (WGS 84): 49°55′ 55“ s. š., 18°0′ 17′ v. d.
- Nadmořská výška: 335 m n. m.
- Rozloha území katastru obce: 19,37 km2
- Počet obyvatel obce (Český statistický úřad, 2025): 6 689
- Děti do 14 let: 1 139
- Ekonomicky aktivní (15–64 let): 4 223
- Ekonomicky neaktivní (65 a více): 1 327

Kravaře jsou město v okrese Opava (ORP Kravaře) v Moravskoslezském kraji, ležící přibližně 8 km východně od statutárního města Opavy a 9 km jižně od státní hranice s Polskem. Město má rozlohu přibližně 19,37 km² a podle údajů ČSÚ k 1. 1. 2025 zde žije 6 689 obyvatel. Celé území města náleží do jediného katastrálního území Kravaře ve Slezsku (kód KÚ 674231). Kravaře jsou zároveň přirozeným správním a obslužným centrem správního obvodu obce s rozšířenou působností Kravaře.
Samotné město Kravaře je situováno v ploché údolní nivě řeky Opavy na rozhraní Poopavské nížiny a Opavské pahorkatiny. Zastavěné území má protáhlý charakter, přičemž jeho jižní okraj je po značné části lemován údolní nivou řeky Opavy, která představuje významný krajinný a přírodní prvek území. Město se nachází v historickém regionu Hlučínska, jehož specifický vývoj výrazně ovlivnil podobu i charakter zdejšího osídlení. Urbanizační struktura města je tvořena především obytnou zástavbou doplněnou občanskou vybaveností, výrobními a zemědělskými plochami, rekreačními a sportovními areály. Výraznou dominantou města je areál barokního zámku Kravaře s rozsáhlým zámeckým parkem a golfovým areálem. Dopravní osu města představuje zejména silnice I/56 spojující Kravaře s Opavou, Hlučínem a ostravskou aglomerací, na ni navazuje silnice II/467 vedená ve směru Štítina – Kravaře – Štěpánkovice – Kobeřice. Významnou roli má rovněž železniční doprava – městem prochází trať č. 317 mezi Opavou a Hlučínem, přičemž se zde nacházejí stanice Kravaře ve Slezsku a zastávka Kravaře-Kouty.
Krajina ve správním území města Kravaře má převážně rovinatý až mírně zvlněný charakter. Jižní část území je tvořena širokou údolní nivou řeky Opavy, zatímco směrem k severu se terén přes Kravařskou rovinu pozvolna zvedá do Opavské pahorkatiny. Krajinnou mozaiku zde vytváří především rozsáhlé bloky orné půdy, které dominují v podstatě ve všech částech katastru, dále trvalé travní porosty, mokřadní louky, rozptýlená zeleň a břehové porosty soustředěné především do nivy řeky Opavy. Orná půda zaujímá 1 180 ha, tedy 61 % rozlohy města, trvalé travní porosty přibližně 292 ha (15 %), zatímco lesní pozemky pouze přibližně 43 ha (2 %). Výšková členitost území je poměrně malá. Nejnižší partie se nacházejí v údolní nivě řeky Opavy, zejména v místech, kde opouští správní obvod města (kolem 225 m n. m.), zatímco směrem k severnímu okraji území se povrch zvedá až ke kótě 282 m n. m., výšková členitost území tak není výrazná. Výrazným krajinným prvkem je především řeka Opava se svými meandry, slepými rameny, tůněmi a navazujícími mokřadními společenstvy, dále Mlýnská strouha, potok Štěpánka a soustava menších vodních ploch v zámeckém parku.
Klimaticky náleží území města Kravaře do mírně teplé oblasti. Charakteristická je průměrná roční teplota přibližně 7–8 °C a průměrný roční úhrn srážek přibližně 550–650 mm. Z hlediska povodňového nebezpečí a tvorby povrchového odtoku je významná retenční a infiltrační schopnost půd, která se na území města výrazně mění v závislosti na půdním typu. V severní a severozápadní části katastru, kde na zemědělsky využívaných plochách převažují hluboké luvizemě a hnědozemě na sprašových pokryvech, dosahuje retenční půdní kapacita místy více než 320 l/m² a infiltrační schopnost těchto půd je hodnocena jako střední. Směrem do údolní nivy řeky Opavy se půdní poměry mění a zastoupeny jsou zejména fluvizemě a glejové půdy. U fluvizemí se retenční kapacita pohybuje přibližně mezi 160–220 l/m², zatímco u silně zamokřených glejových půd může klesat pod 100 l/m², tyto půdy mají současně nízkou až velmi nízkou infiltrační schopnost. Z hlediska povodňového ohrožení jsou proto problematické především nízko položené a zamokřené půdy v nivě Opavy, kde se vedle jejich omezené infiltrační schopnosti uplatňuje také vysoká hladina podzemní vody. Při dlouhotrvajících nebo intenzivních srážkách tak může docházet k rychlému nasycení půdního profilu a omezení dalšího vsakování vody, což společně s rozlivy řeky Opavy zvyšuje povodňové riziko v jižní části správního území města.
Zásobování vodou a energiemi
Město je kvalitně vybaveno všemi základními prvky technické infrastruktury, jako jsou vodovod, kanalizace, plynovod a zásobování elektrickou energií, komunikační sítě či veřejné osvětlení. Problémem je stáří některé infrastruktury a majetková roztříštěnost.
Na území města je vybudován oddílný kanalizační systém, který splaškové vody odvádí ze zastavěného území do čistírny odpadních vod (ČOV) Kravaře, umístěné v Koutech. ČOV byla vybudována v roce 2009 a má dostatečnou kapacitu 7 500 ekvivalentních obyvatel. ČOV se blíží hranici své udržitelnosti a v následujících letech bude vyžadovat investice. Dle statistiky způsobu odvádění odpadních vod (SLDB 2021) je na kanalizační síť připojeno 64 % domů ve městě. Svod odpadních vod u objektů v lokalitách mimo dosah kanalizace je řešen převážně pomocí žump a jímek a v malé míře pomocí domovních čistíren. Pro plochy nepokryté novou kanalizací (např. Nový Dvůr) a pro ÚP navržené zastavitelné plochy je navrženo doplnění kanalizačních stok oddílného kanalizačního systému a individuální řešení. Stará, původní jednotná městská kanalizace je využívaná pro odvod srážkových vod s odtokem do vodotečí. V zastavitelných plochách jsou preferovány vsaky nebo jiné způsoby zadržení vody na pozemcích před jejich odvedením do vodotečí nebo kanalizace.
Ve městě je vybudován plynovod. Vytápění rodinných domů ve městě je individuální, objekty občanského vybavení a výroby jsou vytápěny domovními nebo podnikovými kotelnami. Stávající a navržené plynovody STL umožňují vytápění plynem ve velké části zastavěného území města i navazujících zastavitelných plochách. Preferovaným palivem obyvatel pro vytápění je plyn a ekologická obnovitelná paliva. Doplňkovým topným médiem je pak elektrická energie, biomasa (dřevní hmota) či fosilní paliva.
Dopravní infrastruktura
Jedním ze zásadních témat, které má vliv na kvalitu života občanů města, je doprava. Přítomnost tranzitních silnic 1. a 2. třídy procházejících městem a na ně navázaná vysoká intenzita dopravy a dopravní zátěže zhoršuje úroveň obytného prostředí a je zdrojem hluku a znečištění ovzduší v zastavěném území. Hustě zastavěné území města doslova protínají komunikace vyššího významu, a to silnice I/56 propojující Ostravu s Opavou a silnice II/467 propojující silnici I/46 (Vyškov – Polsko) se silnicí I/11 (Hradec Králové – Slovensko). Tyto dvě komunikace se kříží v centru města pomocí malé okružní křižovatky. Město je tedy dobře napojeno na okolní obce silnicemi I.-III. třídy. Síť místních komunikací a účelových komunikací, které jsou ve správě města, je ve velké míře obklopena hustou zástavbou (většinou obytnou, tvořenou samostatně stojícími rodinnými domy), doplňuje zbývající přístupové trasy k objektům a plochám ve městě a má především obslužný význam. Stav, technická úroveň a vybavenost jednotlivých komunikací se různí, většina komunikací je však v dobrém stavu.
Vzhledem k napojení města na železniční a silniční síť jsou obvyklými druhy veřejné hromadné dopravy vlaková a autobusová (linková) doprava. Stejně jako v celé ČR je i na území Moravskoslezského kraje trendem řešení dopravní obslužnosti sídel integrovaným dopravním systémem veřejné hromadné dopravy osob (IDS VHD). Páteří IDS je většinou kolejová doprava a autobusová doprava pro ni vytváří napájecí systém. Území města je součástí IDS Moravskoslezského kraje ODIS (zóna 22). Vlaková doprava je tvořena jednokolejnou regionální železnicí č. 317 Opava-východ – Hlučín, ze které vede v Kravařích odbočná trať do obce Chuchelná. Tato železnice zabezpečuje přímé spojení Kravař s Opavou. Ve městě jsou 2 vlakové stanice, a to Kravaře ve Slezsku a Kravaře – Kouty.